Vize 2050
Manifest · pracovní verze

Česko mezi nejsilnějšími ekonomikami Evropy

Vize 2050 je nezávislý think tank progresivního liberálního středu. Naší vizí je Česko, které do roku 2050 patří k ekonomicky nejsilnějším státům Evropy. Cesta tam podle nás vede přes poctivé reformy, i ty nepopulární. Tento dokument popisuje naše hodnoty, naši vizi a konkrétní návrhy a také to, kolik by stály.

Říjen 2026Čtrnáct kapitol programuS rozpočtem a výhledem do roku 2050
Část první

Čím se řídíme

Sedm hodnot, podle kterých posuzujeme každé rozhodnutí. Všechno ostatní v tomto dokumentu z nich vychází.

  1. Rovnost příležitostí

    Každý má mít stejnou startovní čáru bez ohledu na to, kde a komu se narodil: kvalitní školu v každém regionu, dostupné vzdělání a férová pravidla. Nejde o stejné výsledky, ale o stejné šance. Rovnost je třeba podporovat, ne nařizovat kvótami.

  2. Vysoká osobní odpovědnost

    Dospělí lidé rozhodují o svém životě sami a nesou za svá rozhodnutí odpovědnost. Stát nemá poručníkovat, má vytvářet podmínky, ve kterých se dobrá rozhodnutí vyplatí.

  3. Sociální jistoty

    Svoboda funguje jen tehdy, když má člověk pevnou půdu pod nohama. Kvalitní a dostupné zdravotnictví, důstojný důchod a pomoc v těžké životní situaci jsou základ, na kterém se dá stavět. Jistoty mají být spolehlivé a dobře cílené, ne plošné.

  4. Volný trh, který opravdu funguje

    Volný trh neznamená absenci pravidel. Existuje jen tam, kde se dodržují jeho principy: volná soutěž, žádné monopoly a kartely, snadný vstup nových firem a informovaný spotřebitel. Stát je silný a nestranný rozhodčí, ne hráč.

  5. Vláda expertů

    Úředníci rozhodují o věcech, které zásadně ovlivňují životy lidí. Na tato místa proto patří ti nejschopnější. Velká odpovědnost za vlastní rozhodnutí musí být vyvážena nadprůměrným ohodnocením, aby o práci pro stát usilovali ti nejlepší. Dnes má slovo „úředník“ hanlivý nádech a stát kvůli tomu nefunguje tak, jak by mohl. To je potřeba změnit: méně úředníků, ale špičkových, dobře zaplacených a osobně odpovědných. Odměňovat by se měl skutečně doručený výkon, ne odsezené hodiny. Vláda expertů také znamená brát vážně analýzy vlastních kontrolních a poradních institucí a skutečně podle nich jednat.

  6. Bezpečnost

    Pevné ukotvení v Evropské unii a NATO, schopná armáda a odolnost vůči hybridním hrozbám. K bezpečnosti patří i rozumná míra soběstačnosti v energii, potravinách a kritických technologiích.

  7. Česko, které jde dopředu

    Do roku 2050 by Česko mělo patřit mezi nejvyspělejší ekonomiky Evropy. Cestou jsou vzdělání, věda, moderní infrastruktura a štíhlý digitální stát, ve kterém technologie pomáhají, ale rozhoduje člověk. A zdravé finance: běžné výdaje kryté příjmy, na dluh jen investice do budoucnosti.


Část druhá

Program

Čtrnáct kapitol s konkrétními návrhy. Každý bod má své číslo, aby se o něm dalo přesně diskutovat a dalo se na něj jednoznačně odkazovat.

Kapitola 1

Zdanit majetek, ne práci

Práce je v Česku zdaněna jedním z nejvyšších podílů v Evropě, a to je pro růst nejškodlivější daň. Daňovou zátěž je proto třeba přesunout z práce na majetek, spotřebu škodlivin a nadměrné zisky. Zrušení superhrubé mzdy v roce 2021 bylo z tohoto pohledu správným krokem, protože zdanění práce snížilo. Chybou bylo, že nebylo nijak kryté: veřejné rozpočty tím přicházejí zhruba o 100 miliard korun ročně11. Nižší zdanění práce je třeba zachovat, ale poctivě ho zaplatit přesunem zátěže na majetek a spotřebu.

  1. Snížení odvodů z nízkých a středních mezd a spravedlivě progresivní zdanění příjmů.
  2. Výrazné snížení limitu pro paušální daň a omezení výhod vysokopříjmových OSVČ oproti zaměstnancům.
  3. Daň z nemovitostí by měla být vyšší a navázaná na jejich hodnotu. Výnos má zůstat obcím.
  4. Navrhujeme vyšší zdanění investičních nemovitostí. Vlastní bydlení by zůstalo chráněné.
  5. Obnovení zdanění zisku z prodeje nemovitostí bez ohledu na dobu držení. Vlastní bydlení by zůstalo osvobozené a pořizovací cena by se očišťovala o inflaci.
  6. Doporučujeme nízkou dědickou a darovací daň s vysokým nezdanitelným limitem. Rodinné domy a byty by zůstaly osvobozené, rodinné firmy by mohly daň rozložit. Cílem je zdanit velká dědictví, ne babiččin byt.
  7. Elektronická evidence tržeb by měla zůstat zachována. Stabilní pravidla a stejné podmínky pro všechny jsou důležitější než politické přetahování.
  8. Časový test u kapitálových zisků navrhujeme zrušit a nahradit ho výrazně vyšším ročním osvobozeným ziskem. Běžní investoři by daně řešit nemuseli, zdaněny by byly velké zisky.
  9. Exit tax pro majetné fyzické osoby: kdo by se před prodejem odstěhoval, zaplatil by daň z nerealizovaného zisku. Zároveň je třeba uzavřít možnost odkládat daně přes holdingové struktury.
  10. Česko by mělo zavést daňově zvýhodněný investiční účet pro investice do firem z EU (po vzoru francouzského PEA), aby evropské úspory zůstávaly v Evropě.
  11. Přesouvání zisků dceřiných společností do zahraničí by měla zabránit přísnější pravidla převodních cen a aktivní prosazování společného postupu v EU.
  12. Sektorové daně jen v mimořádných situacích (válka, energetická krize), vždy s předem danými pravidly a pevným datem konce.
  13. Vyšší spotřební daně z alkoholu (včetně tichého vína) a tabáku. Spotřební daň z pohonných hmot by se zvyšovat neměla.
  14. Nízká sazba DPH na základní potraviny, standardní sazba na ostatní zboží a služby.
Kapitola 2

Doprava: stavět rychle a ve velkém

Bez rychlého spojení metropolí a sousedních zemí se Česko neodlepí od periferie Evropy. Peníze je třeba soustředit tam, kde mají největší efekt.

  1. Prioritou je síť vysokorychlostních tratí propojená se sousedy, zejména s Polskem (Vratislav, Katovice), Německem a Rakouskem. Málo využívané lokální železnice by měla nahradit kvalitní a častá autobusová doprava.
  2. Blízká krajská města je třeba přiblížit Praze tak, aby se dalo denně dojíždět za prací. Prioritou je Plzeň do 30 minut. Rozšířil by se tím pražský trh práce a uvolnil tlak na ceny bydlení v Praze, protože kvalitní bydlení v dosahu metropole by bylo i mimo ni.
  3. Klíčové liniové stavby (např. severní část Pražského okruhu) by měly dostat zrychlený a zjednodušený režim povolování.
  4. Odklon automobilové dopravy z center měst, s výjimkou pro taxi, zásobování a sdílená auta.
  5. Praha a další velká města potřebují inteligentní řízení dopravy: síť křižovatek řízenou v reálném čase podle aktuálního provozu, s přednostním průjezdem pro městskou hromadnou dopravu a záchranné složky. Dnešní desítky „chytrých semaforů“ nestačí. Kratší zácpy znamenají úsporu času a paliva v hodnotě miliard korun ročně a patří k nejlevnějším dopravním investicím s nejrychlejší návratností.
  6. Navrhujeme zvýšit mýtné pro nákladní dopravu tak, aby kamiony platily skutečné náklady na údržbu silnic.
Kapitola 3

Vlastní, čistá a stabilní energie

Každá koruna za dovezený plyn a ropu je koruna, která z Česka odchází. Energetická nezávislost je ekonomická i bezpečnostní otázka.

  1. Rychlý rozvoj solární a větrné energetiky včetně akumulace a moderních sítí.
  2. Pokračování ve výstavbě velkých jaderných bloků a příprava malých modulárních reaktorů (SMR).
  3. Podpora inovací v energeticky náročném průmyslu, aby vyráběl víc s menší spotřebou.
  4. Silný Energetický regulační úřad s přísnějším dohledem nad dodavateli, aby se nemohl opakovat krach typu Bohemia Energy.
  5. Měřitelný cíl energetické soběstačnosti: dnes Česko dováží téměř všechnu ropu a většinu zemního plynu a celková dovozní závislost dosahuje 39,5 %23. Ropa a plyn tvoří zhruba 38 % primárních energetických zdrojů24. Do roku 2050 by podíl dovážených fosilních paliv měl klesnout pod 10 %, a to díky elektrifikaci dopravy a vytápění, domácím bezemisním zdrojům elektřiny a biometanu.
Kapitola 4

Férový trh a silný spotřebitel

Volný trh funguje jen tehdy, když jsou pravidla jasná a vymahatelná. U těch největších to platí dvojnásob.

  1. Větší pravomoci a vyšší pokuty pro Antimonopolní úřad a Českou obchodní inspekci, přísnější dohled nad velkými obchodními řetězci.
  2. Zákaz věrnostních karet podmiňujících cenu a dvojích cen při prodeji potravin.
  3. Přísnější dohled nad nebankovními poskytovateli úvěrů a tvrdší postih predátorského půjčování.
Kapitola 5

Důchody, které přežijí demografii

Průběžný systém sám o sobě stárnutí populace neustojí. Proto je třeba postupně vybudovat silný fondový pilíř, a to tempem, které rozpočet unese.

  1. Postupný náběh fondového pilíře. Cílem je, aby lidé, kteří dnes začínají pracovat, měli důchod zhruba z poloviny z průběžného systému a z poloviny z vlastních úspor.
  2. Věk odchodu do důchodu by měl být navázán na střední délku dožití. Přechod by financovalo jeho zvyšování a výnos daně z nemovitostí, ne nový dluh.
  3. Úspory mají být soukromým majetkem každého občana na jeho vlastním účtu, chráněným ústavním zákonem. Žádná budoucí vláda by je nemohla znárodnit ani použít na jiné účely.
  4. Pilíř by spravoval nezávislý veřejný správce po vzoru norského státního fondu. Jeho vedení by jmenovala Česká národní banka, ne vláda.
  5. Investice mají být široce rozložené s důrazem na Evropu a jejich smysluplná část má směřovat do české a středoevropské ekonomiky. Stát by garantoval maximální roční ztrátu.
  6. Valorizace důchodů podle růstu reálných mezd, ne jen podle inflace, aby se důchodci podíleli na růstu země.
Kapitola 6

Nezávislé instituce, silná střední Evropa v silné EU

Nezávislé instituce jsou pojistkou demokracie. Jednotná Evropa je jedinou cestou, jak obstát vedle USA a Číny, a střední Evropa v ní musí mít silný hlas.

  1. Strategické partnerství s Polskem, nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou EU: společná dopravní, energetická a obranná infrastruktura.
  2. Společný postup středoevropských států v Bruselu při vyjednávání evropského rozpočtu, kohezní politiky a klimatických pravidel. Aktivní účast v Iniciativě Trojmoří.
  3. Zachování vysoké míry nezávislosti České národní banky.
  4. Veřejnoprávní média financovaná z poplatků, aby nebyla závislá na vládě a státním rozpočtu.
  5. Aktivní podpora jednotného evropského kapitálového trhu, aby evropské úspory financovaly evropské firmy, a ne americké.
  6. Doporučujeme postupně zavést angličtinu jako druhý úřední jazyk vedle češtiny. Nejprve by všechny služby státu a digitální agendy byly dostupné i anglicky. Zákony by měly oficiální anglické znění. Obchodní spory by bylo možné vést anglicky u specializovaných soudů, jak to už umožňuje Nizozemsko nebo Německo. Překonání jazykové bariéry by přilákalo investice i kvalifikované lidi a otevřelo Česko světu, jako se to podařilo Irsku nebo Singapuru. Čeština zůstává jazykem státu a naší kultury.
  7. Koruna by měla zůstat nástrojem měnové suverenity. Otázku eura je třeba pravidelně a otevřeně přehodnocovat podle ekonomických dat.
Kapitola 7

Obrana a bezpečnost

Mír je třeba bránit. Investice do obrany jsou zároveň investicí do českého průmyslu a technologií.

  1. Postupné navýšení obranného rozpočtu na 3 % HDP s důrazem na efektivitu nákupů a domácí obranný průmysl.
  2. Podpora společných evropských obranných projektů, které by snížily závislost na USA.
  3. Úzká spolupráce s ukrajinskou armádou, která má dnes největší know-how v moderní nekonvenční válce (drony, elektronický boj).
Kapitola 8

Demokracie a odpovědný stát

Volit má být snadné. Kdo rozhoduje o veřejných věcech, za svá rozhodnutí odpovídá. A kdo pro stát pracuje, má být odměněn za skutečný přínos pro lidi, ne za počet razítek nebo přízeň nadřízeného.

  1. K elektronickým volbám je třeba přistupovat opatrně. Nejprve by se měly pilotně ověřit v komunálních volbách ve vybraných městech, s nezávislým bezpečnostním auditem, otevřeným zdrojovým kódem a ověřitelným papírovým záznamem každého hlasu. O dalším rozšíření by se rozhodovalo až podle výsledků pilotu.
  2. Otevřený a bezpečný elektronický systém by otevřel cestu k přímější demokracii. Místní referenda jsou dnes drahá a těžkopádná, a proto se konají jen výjimečně. Celostátní referendum nemá Česko obecně upravené vůbec. S ověřeným digitálním hlasováním by se lidé mohli k důležitým otázkám vyjadřovat častěji, levněji a pohodlněji.
  3. Korespondenční volba pro všechny voliče.
  4. Vysoké platy politiků a úředníků vyvážené skutečnou osobní odpovědností za škody a špatná rozhodnutí.
  5. Dnes plat ve státní správě určuje hlavně počet odsloužených let. Seniorita přitom o kvalitě práce mnoho neříká. Navrhujeme to změnit: osobní ohodnocení navázané na měřitelné výsledky práce, ne na subjektivní hodnocení nadřízeného, by mohlo tabulkový plat i převýšit. Zkušený i začínající zaměstnanec, který dosahuje výborných výsledků, by si tak vydělal víc než ten, kdo jen odsluhuje roky.
  6. Osobní ohodnocení vyžaduje propracované metriky. Pro každou profesi je třeba hledat ukazatele, které vystihují skutečný přínos pro společnost. U dopravní policie to má být vývoj počtu nehod na svěřeném úseku, ne počet pokut. U městské policie vývoj počtu hlášení na bezpečnostní linku v okrsku. Měřit by se měla vždy změna oproti výchozímu stavu, ne absolutní čísla: policista v problémové oblasti, kde se situace zlepšuje, odvádí dobrou práci, i když tam čísla zůstávají vyšší než jinde. U úřadů rychlost a kvalita vyřízení věcí, spokojenost občanů a počet rozhodnutí zrušených v odvolání.
  7. Ukazatele by měl navrhnout nezávislý tým odborníků. Nejprve je vhodné je pilotně ověřit a poté pravidelně vyhodnocovat a upravovat, aby nevedly k honbě za čísly místo dobré práce. Kde výsledek závisí na celém týmu, měl by být odměněn celý tým.
  8. Zákonné minimum vnitřní demokracie v politických stranách a hnutích: členská základna, volené orgány, transparentní rozhodování.
  9. Zjištění a doporučení nezávislých kontrolních a poradních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Národní rozpočtová rada nebo Národní ekonomická rada vlády, by neměla končit v šuplíku. Navrhujeme princip „dodržuj, nebo vysvětli“: vláda by na každé zjištění a doporučení musela do stanovené lhůty veřejně odpovědět, buď plánem nápravy s termíny, nebo zdůvodněním, proč ho nepřijímá. Plnění by se veřejně sledovalo a jednou ročně projednávalo ve Sněmovně.
Kapitola 9

Silné regiony, funkční obce

Přes 6 000 obcí je luxus, který si Česko nemůže dovolit. Malé obce nezvládají agendu a lidé z regionů odcházejí.

  1. Výrazné slučování obcí do celků schopných profesionálně spravovat své území.
  2. Pobídky pro investory ve strukturálně postižených a vyloučených regionech, aby lidé nemuseli z malých měst odcházet za prací.
Kapitola 10

Řízená migrace a integrace

Česko potřebuje pracovní sílu. Migrace ale musí být řízená a s jasnými pravidly.

  1. Přednost by měla mít migrace z kulturně blízkých společností.
  2. Důraz na plnou integraci: jazyk, práce, pravidla. Nově příchozí by měli dostat pomoc na začátku.
  3. Pravidla a hodnoty české společnosti platí pro všechny. Nově příchozí se jim přizpůsobují, ne naopak.
Kapitola 11

Svobodná a odpovědná společnost

Dospělí lidé mají právo rozhodovat o svém životě. Stát má chránit, ne poručníkovat.

  1. Legalizace a regulovaný trh s konopím.
  2. Zavedení eutanazie s přísnými pojistkami a zachování práva na interrupci.
  3. Důsledná odluka církve od státu.
  4. Podpora rovnosti příležitostí, ale bez nařizování kvót.
  5. Duševní zdraví jako priorita, včetně dopadů digitalizace a sociálních sítí na děti a společnost.
  6. Aktivní reakce na demografický vývoj a stárnutí společnosti.
  7. Věková hranice 80 let pro výkon nejvyšších veřejných funkcí.
Kapitola 12

Vzdělání a výzkum

Ekonomika roku 2050 bude stát na znalostech, ne na levné práci. Nástup umělé inteligence navíc mění samotnou podstatu učení: škola, která učí hlavně opakovat informace, ztrácí smysl. Česko potřebuje zásadní proměnu školství včetně výukových plánů.

  1. Nové rámcové vzdělávací programy postavené na kritickém myšlení, matematice, jazycích a práci s technologiemi včetně AI.
  2. Základní kompetence, tedy čtení s porozuměním, psaní, počítání a argumentaci, by se měly ověřovat přímo v hodině, na papíře a bez technologií.
  3. Domácí úkoly v dnešní podobě v době AI ztrácejí smysl. Měly by je nahradit náročnější projekty, které s využitím AI počítají a učí ji používat kriticky a účelně.
  4. Angličtina od prvního ročníku a postupně i výuka vybraných předmětů v angličtině, aby každý absolvent ovládal angličtinu na pracovní úrovni.
  5. Prestižní a dobře zaplacené povolání učitele. Učitelé potřebují soustavnou podporu a vzdělávání, aby proměnu školy zvládli.
  6. Stabilní a výkonově financovaná věda, propojení univerzit s firmami a podpora vzniku nových technologických firem.
Kapitola 13

Veřejná umělá inteligence

Stát kdysi vybudoval síť veřejných knihoven, aby měl každý přístup k vědění. Dnes tuto roli přebírá umělá inteligence. Stát by ji neměl jen regulovat a čekat, co nabídnou zahraniční firmy. Naší vizí je stát jako aktivní hráč, který občanům poskytuje spolehlivou AI jako veřejnou službu.

  1. Navrhujeme založit Národní úřad pro umělou inteligenci. Jeho úkolem by nebylo AI omezovat, ale aktivně vyvíjet a provozovat modely pro občany, školy a veřejnou správu.
  2. Veřejná AI by byla dostupná každému občanovi přes bankovní identitu. Stát by byl jejím provozovatelem a ručitelem ověřené znalostní báze: zákonů, úředních postupů, veřejných dat a českého kulturního a vědeckého dědictví.
  3. Data uživatelů musí zůstat v Česku a EU a nesmí sloužit ke sledování občanů. Na provoz by dohlížel nezávislý orgán.
  4. Úřad by spolupracoval s českými univerzitami a evropskými partnery a využíval evropské výpočetní kapacity.
  5. AI pomáhá, rozhoduje člověk. Žádné rozhodnutí státu o člověku nesmí vydat stroj bez lidského podpisu.
Kapitola 14

Dostupné bydlení

Bydlení patří v Česku k nejméně dostupným v Evropě. Ceny rostou rychleji než mzdy, protože se staví pomalu a málo a byty jsou zároveň oblíbenou investicí. Řešení musí působit na obou stranách trhu: více nových bytů, méně spekulativní poptávky a dosah velkých měst rozšířený rychlou dopravou.

  1. Rychlé povolování staveb: plně digitální stavební řízení s pevnými lhůtami. Pokud úřad nerozhodne včas, platí souhlas.
  2. Konec nekonečného přezkoumávání po vzoru Polska: proti rozhodnutí stavebního úřadu by bylo možné odvolat se jen jednou a odvolací orgán by musel o věci rozhodnout sám, místo aby ji opakovaně vracel k novému projednání.
  3. Odborné a profesionální stavební úřady. Dnes je jich přes sedm set a mnoho z nich má jednoho či dva úředníky, kteří nemohou mít expertízu na každý typ stavby. Navrhujeme menší počet větších úřadů se specialisty na jednotlivé typy staveb a se mzdami, které přilákají zkušené odborníky.
  4. Obce by měly aktivně vymezovat plochy pro bydlení a zahušťování zástavby, především kolem zastávek kolejové dopravy, a přednostně využívat brownfieldy.
  5. Vyšší daň z nemovitostí u nezastavěných pozemků, které územní plán určuje k zástavbě. Kdo drží stavební pozemek léta bez stavby jen kvůli růstu jeho ceny, ubírá společnosti prostor pro nové byty. Sazba by rostla s dobou, po kterou pozemek zůstává nezastavěný, s výjimkou případů, kdy stavbě brání úřad. Výnos je součástí reformy daně z nemovitostí v tabulce 1.
  6. Nová výstavba se má obcím vyplatit. Výnos daně z nemovitostí zůstává obcím (bod 1.3) a navíc by obec dostala příspěvek za každý nově dokončený byt na svém území.
  7. Méně zbytečných předpisů: zrušení povinného počtu parkovacích míst u bytů v dosahu kvalitní hromadné dopravy, sjednocení a zjednodušení technických norem a podpora průmyslové a modulární výstavby.
  8. Obce a stát by měly stavět dostupné nájemní a družstevní byty financované dlouhodobými úvěry, například od Evropské investiční banky, přes Státní fond podpory investic. Splácely by se z nájemného, ne z daní.
  9. Na straně poptávky: vyšší zdanění investičních a dlouhodobě prázdných bytů a zdanění zisku z jejich prodeje (body 1.4 a 1.5). Byt má být především k bydlení, ne jen bezpečné uložení peněz.
  10. Obce by měly mít možnost regulovat krátkodobé pronájmy v místech, kde vytlačují běžné nájemníky.
  11. Dojíždění jako řešení bytové krize: rychlá železnice a kvalitní příměstská doprava (body 2.1 a 2.2) rozšíří trh s bydlením daleko za hranice metropolí. Kdo se dostane z Plzně do Prahy za 30 minut, nemusí bydlet v Praze.

Část třetí

Výchozí stav veřejných financí

Česko nemá problém jen s dnešním schodkem. Větší problém je jeho trend. Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 386 miliard korun a strukturální schodek veřejných financí přesahuje limit, ke kterému se Česko zavázalo ve fiskálně-strukturálním plánu15. Národní rozpočtová rada odhaduje, že bez změn politik poroste schodek ze 2,6 % HDP v roce 2026 na 4,4 % HDP v roce 2036 a 6,8 % HDP v roce 2046 a dluh překročí dluhovou brzdu 55 % HDP už v roce 20344.

Ke dnešnímu strukturálnímu schodku výrazně přispělo nekryté snížení daní z příjmů v roce 2021, tedy zrušení superhrubé mzdy, které rozpočtům ubírá zhruba 100 miliard korun ročně11. Do budoucna jsou hlavními příčinami stárnutí populace, rostoucí úroky a závazek zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP do roku 2035, se kterým rada ve výchozím stavu počítá. Podle rady by bylo nutné saldo každoročně zlepšit o 4,4 % HDP, aby dluh dlouhodobě nepřekročil 55 % HDP4.

386 mld. Kčschodek státního rozpočtu 2027 ve vládním návrhu1
−4,0 % HDPschodek roku 2027 v poměru k HDP (386 z 9 531 mld. Kč)12
44,2 % HDPveřejný dluh na konci roku 20253
4,4 % HDPpotřebné každoroční zlepšení salda podle NRR4

Jedno procento HDP odpovídá v roce 2027 zhruba 95 mld. Kč (nominální HDP 9 531 mld. Kč podle Makroekonomické predikce MF ze srpna 20262). Všechny částky níže jsou v cenách roku 2027.

Co naše vize stojí a jak ji zaplatit

Základní podmínka zní: návrhy nesmějí schodek prohloubit. Každé nové výdajové opatření proto musí mít doložené krytí. U každého opatření uvádíme zdroj odhadu. Kde studie existuje, přebíráme její výsledek. Kde neexistuje, uvádíme vlastní výpočet a jeho předpoklady. Opatření, která vyčíslit neumíme, počítáme jako nulová.

Do salda balíčku nezapočítáváme přínos z rychlejšího růstu ekonomiky. Ten ukazujeme zvlášť v další kapitole. Balíček tak musí obstát i v případě, že by se růst nezrychlil vůbec.

Tabulka 1. Dopad opatření na veřejné rozpočtyMld. Kč ročně v cenách roku 2027. Rok 2027 oproti vládnímu návrhu rozpočtu, roky 2030 a 2035 oproti výchozímu stavu podle NRR. Kladné číslo saldo zlepšuje, záporné zhoršuje.
Opatření202720302035Zdroj a předpoklady
Příjmy
Daň z nemovitostí podle tržní hodnoty, vyšší sazba pro investiční nemovitosti (bod 1.3, 1.4)+10+40+601. rok: vyšší koeficienty před přechodem na hodnotovou daň, SP ČR a CETA: +9,3 mld.22. Poté Chytřejší daně: varianta +51 mld.6; MMF doporučuje hodnotovou daň (dnes 0,3 % HDP)8. Cíl 1 % HDP.
Reforma zdanění OSVČ: nižší paušály, užší paušální daň, vyšší vyměřovací základ (1.2)+15+22+22PAQ Research: +22 až 25 mld. po započtení změny chování7; v 1. roce postupný náběh
Zrušení časového testu u cenných papírů i nemovitostí, vyšší roční osvobozený zisk (1.5, 1.8)+3+12+12Chytřejší daně: 9 až 20 mld.6; nižší hodnota kvůli vyššímu osvobození, v 1. roce jen nově nabytý majetek
Dědická a darovací daň s vysokým limitem, bez rodinného bydlení (1.6)+3+6+6Chytřejší daně: 4 až 9 mld.6
Spotřební daně z alkoholu včetně tichého vína a z tabáku (1.13)+24+24+24Chytřejší daně: balík +27 mld.6, bez daně z cukru (cca 3 mld.)
DPH: snížená sazba jen pro potraviny, ostatní ve standardní sazbě (1.14)+33+33+33Chytřejší daně: reforma DPH +33 mld. bez EET6
Vyšší mýtné pro nákladní dopravu o 15 % (2.6)+3+3+3Vlastní výpočet z výnosu 19,1 mld. Kč v roce 202516
Boj s přesouváním zisků do zahraničí (1.11)00+10Odhad ztráty až 40 mld. ročně6; počítáme čtvrtinu, až po zavedení pravidel
Příjmy celkem+91+140+170Progresivní sazbu a regulovaný trh s konopím nevyčíslujeme. EET 2.0 (odhad MF 14,4 mld.) už je ve výchozím stavu.
Úspory a nižší výdaje oproti výchozímu stavu
Revize výdajů napříč resorty (spending reviews)+20+40+60CVF a OECD: 0,5 % HDP9; PAQ: menu úspor přes 100 mld.10
Slučování obcí a sdílená správa (9.1)0+5+10NERV: zhruba 10 mld.11
Zrušení odpočtu úroků z hypotéky a státní podpory stavebního spoření+5+5+5PAQ: 3 až 5 mld.10; Chytřejší daně6
Bez plošného jednorázového příspěvku 2 000 Kč a rozšířených věkových příplatků z vládního návrhu+7––NRR: 4,8 + 2,6 mld. v návrhu rozpočtu 20275; jen oproti vládnímu návrhu
Obrana na 3 % HDP místo 3,5 % HDP, se kterými počítá výchozí stav (7.1)0+19+48V roce 2027 shodně s vládou kolem 2 % HDP. NRR předpokládá 3,5 % HDP do roku 20354; 0,5 % HDP ≈ 48 mld.
Úspory celkem+32+69+123Navázání věku odchodu do důchodu na dožití (5.2) působí až po roce 2040, proto je jen ve scénáři.
Nové výdaje a nižší zdanění práce
Nižší odvody z nízkých a středních mezd (1.1)−10−43−43Chytřejší daně, vyvážená varianta: −43 mld.6; v 1. roce jen do výše vyšší daně z nemovitostí; 1 p. b. pojistného ≈ 27 mld.15
Platy učitelů na 130 % průměrné mzdy (12.5)−15−35−35IDEA CERGE-EI 2026: +35 mld. ročně, udržení dnešní úrovně +11 mld.12
Veřejné výdaje na výzkum z 0,65 % na 0,85 % HDP (12.6)−3−10−19ČSÚ: veřejné zdroje VaV 202414; vlastní výpočet
Vysokorychlostní tratě, národní podíl nad rámec dnešního plánu (2.1, 2.2)0−25−40Síť za 737 až 775 mld. Kč13; předpoklad 50% spolufinancování z EU
Veřejná AI, chytré řízení dopravy, digitální stát (2.5, 13)−1−3−3Česká AI továrna zhruba 1 mld. Kč20; srovnatelné evropské projekty
Pobídky pro strukturálně postižené regiony, angličtina ve státní správě (9.2, 6.6)−1−4−4Vlastní odhad
Dostupné bydlení: příspěvek obcím za každý dokončený byt, fond nájemního bydlení (14.6, 14.8)−1−3−3Vlastní odhad: 50 tis. Kč za byt při zhruba 40 tis. dokončených bytů ročně a správa fondu; výstavba nájemních bytů z úvěrů splácených z nájemného
Fondový důchodový pilíř (5.1)000Spuštění podmíněno pravidlem 4; 1 p. b. odvodů ≈ 27 mld.15
Výdaje celkem−31−123−147
Saldo balíčku+92+86+146tedy zlepšení o 1,0 % HDP v roce 2027, 0,9 % HDP v roce 2030 a 1,5 % HDP v roce 2035

Valorizace důchodů podle plného růstu reálných mezd (bod 5.6) v balíčku započtena není. Oproti platnému vzorci (inflace a třetina růstu reálných mezd) by stála přibližně 10 mld. Kč v prvním roce a náklad by se každým rokem sčítal15. Bez dalšího krytí ji proto zatím nelze zařadit.

Pravidla, na kterých balíček stojí

  1. Žádné opatření bez krytí. Balíček jako celek musí saldo každý rok zlepšovat oproti výchozímu stavu. Výdaje rostou jen tak rychle, jak rostou ověřené příjmy a úspory.
  2. Daňová neutralita pro práci. Odvody z práce se snižují jen o tolik, kolik prokazatelně vynesou nové daně z majetku.
  3. Obrana k 3 % HDP postupně, tempem, které pokryjí příjmy a úspory balíčku.
  4. Fondový pilíř až z výnosů růstu. Přesměrování odvodů do fondového pilíře začne, až se schodek dostane pod 2 % HDP, a jeho tempo se zastaví, kdykoli by ho znovu překročil.
  5. Zlaté pravidlo. Běžné výdaje mají být kryté příjmy. Schodek je přípustný jen na investice, o jejichž zařazení rozhoduje Národní rozpočtová rada, ne vláda. Dluh má zůstat trvale pod 50 % HDP.
  6. Nezávislé ověření. Všechny odhady budou průběžně přepočítávány s nezávislými ekonomy a zveřejňovány včetně výpočtů.

Dvě cesty do roku 2050

Pro příští rok srovnáváme náš balíček s vládním návrhem rozpočtu na rok 2027. Pro roky 2035 a 2050 ho srovnáváme s projekcí Národní rozpočtové rady bez změny politik (status quo). Částky jsou v miliardách korun v cenách roku 2027, takže zohledňují, že ekonomika poroste, ale nezkresluje je inflace. Jde o ilustraci, ne o předpověď. Předpoklady a jejich zdroje jsou uvedené pod grafy.

Graf 1. Saldo veřejných financí

% HDP, záporné hodnoty = schodek; status quo podle NRR

Graf 2. Veřejný dluh

% HDP

Graf 3. HDP na obyvatele

v paritě kupní síly, průměr EU = 100

Graf 4. Medián hrubé mzdy

tis. Kč měsíčně, v dnešních cenách

Proč schodek ve status quo tak prudce roste

Projekce NRR počítá s tím, že se nic nezmění. Saldo v ní do roku 2050 klesne na −8 % HDP. Podle předpokladů rady a našeho modelu k tomu přispívají přibližně tyto položky:

  • Úroky, zhruba 1,7 % HDP. Rostoucí dluh znamená vyšší úroky a vyšší úroky zase vyšší dluh. Tato spirála je největší jednotlivou položkou.
  • Obrana, zhruba 1,5 % HDP. NRR počítá s růstem výdajů z dnešních zhruba 2 % na 3,5 % HDP do roku 2035 podle závazku NATO4.
  • Důchody, zhruba 0,9 % HDP. Se stárnutím populace porostou výdaje na důchody z dnešních 8,4 % HDP; starobní důchody podle NRR vrcholí kolem 9,3 % HDP4. Pokud by se věk odchodu do důchodu zastropoval na 65 letech, jak plánuje současná vláda, přibylo by podle NRR až dalších 1,3 % HDP.
  • Zdravotnictví, dlouhodobá péče a ostatní, zhruba 0,4 % HDP.

Bez důchodové reformy a bez zastavení dluhové spirály tedy veřejné finance dlouhodobě udržet nejde. Scénář Vize 2050 tento propad tlumí třemi kroky: obranou na 3 % místo 3,5 % HDP, navázáním věku odchodu do důchodu na dožití a nižším dluhem, který znamená nižší úroky. Rozklad je přibližný; jednotlivé položky vycházejí z předpokladů NRR a z našeho modelu.

Předpoklady modelu
  • Status quo: saldo podle MF pro rok 20262, v roce 2027 schodek 386 mld. Kč (4,0 % HDP) podle vládního návrhu rozpočtu1 a dále podle projekce NRR bez změny politik (−4,4 % HDP v roce 2036, −6,8 % v roce 2046)4. Dluh je dopočten z deficitu a nominálního růstu HDP (5 % ročně do roku 2035, poté 4 %). Model tak překračuje dluhovou brzdu v roce 2032, NRR uvádí rok 2034.
  • Balíček: zlepšení salda podle tabulky 1, postupně od roku 2028 (0,9 % HDP v roce 2030, 1,5 % HDP od roku 2035).
  • Úroky: průměrná úroková sazba dluhu 3 % (dnes 111,5 mld. Kč úroků z dluhu 3,8 bil. Kč3). Nižší dluh ve scénáři Vize 2050 znamená nižší úroky.
  • Věk odchodu do důchodu navázaný na dožití: od roku 2035 postupně až 0,6 % HDP v roce 2050. Jde o vlastní výpočet: dožití vzroste zhruba o 1,5 roku nad hranici 67 let, což odpovídá asi 7 % výdajů na starobní důchody. NRR uvádí potenciál plného navázání až 1,3 % HDP19.
  • Růst: reformy zvýší HDP oproti status quo o 3 % do roku 2035 a o 10 % do roku 2050. Jde o ilustrativní předpoklad. Opírá se o odhad BCG a Aspen Institute, podle kterého by nevyřešený nedostatek pracovní síly snížil HDP na obyvatele až o 16 %17, o odhad NRR, podle kterého by navázání věku odchodu na dožití zvýšilo HDP o 4,2 %19, a o hodnocení vysokorychlostních tratí s poměrem přínosů a nákladů 1,3 až 1,513. Do rozpočtu se z vyššího HDP konzervativně promítá jen 20 % (při daňové kvótě 35 % HDP2 a s ohledem na výdaje, které rostou s ekonomikou).
  • HDP na obyvatele a mzdy: status quo pokračuje dosavadním tempem sbližování, tedy o 0,5 bodu ročně vůči průměru EU18; reálné mzdy rostou o 1,8 % ročně. Výchozí hodnoty jsou 92,5 % průměru EU (2025, Eurostat) a medián mzdy kolem 42 tis. Kč (2025).
  • Historie 2010–2024: saldo a dluh vládních institucí a HDP na obyvatele v paritě kupní síly podle Eurostatu25. Medián mzdy před rokem 2025 je odhad: průměrná mzda na plný úvazek podle Eurostatu očištěná o inflaci (HICP) a navázaná na medián roku 2025, protože ČSÚ souvislou roční řadu mediánů nezveřejňuje.
  • Bez přínosu z růstu by schodek ve scénáři Vize 2050 činil v roce 2035 zhruba 2,6 % HDP, tedy méně než dnes. Do roku 2050 by ale kvůli stárnutí populace opět rostl. Samotné škrty a daně tedy nestačí: bez rychlejšího růstu se veřejné finance dlouhodobě udržet nedají.

Cíle pro rok 2050

Podle těchto ukazatelů lze naši vizi měřit.

UkazatelDnesCíl 2050
HDP na obyvatele (průměr EU = 100)92,5 (2025)kolem 115, na úrovni dnešního Německa (115) a blízko Rakouska (118); ve status quo 105
Medián mzdy v dnešních cenáchzhruba 42 tis. Kčkolem 72 tis. Kč; ve status quo 66 tis. Kč
Saldo veřejných financí−4,0 % HDP (2027, schodek 386 mld. Kč)kolem −2 % HDP, jen na investice; ve status quo −8 % HDP
Veřejný dluh44 % HDPtrvale pod 50 % HDP; ve status quo přes 100 % HDP
Zdanění práce u průměrné mzdy40,9 % (OECD 34,9 %)pod průměrem OECD
Daň z nemovitostí0,3 % HDPkolem 1 % HDP
Veřejné výdaje na výzkum0,65 % HDP0,85 % HDP a víc
Důchod z vlastních úsporjen dobrovolné spořenízhruba polovina důchodu u dnešních absolventů
Vysokorychlostní železnicežádná trať v provozuPlzeň–Praha do 30 minut; Praha, Brno a Ostrava propojené se sousedními metropolemi
Dovážená fosilní paliva (ropa a plyn) v primárních zdrojíchzhruba 38 % (2022)24pod 10 %
Celková dovozní energetická závislost39,5 % (2024)23pod 20 %
Stát onlinečást agendvšechny agendy digitálně, menší a lépe placený aparát

Zdanění práce: MF podle OECD Taxing Wages, svobodný zaměstnanec s průměrnou mzdou, 202421. Daň z nemovitostí: MMF 20268. Výzkum: ČSÚ 202414.

Zdroje

  1. Ministerstvo financí: Vláda se dohodla na podobě rozpočtu 2027, 21. 9. 2026. mf.gov.cz
  2. Ministerstvo financí: Makroekonomická predikce, srpen 2026; rozpočtová dokumentace k návrhu SR 2027. mf.gov.cz
  3. ČSÚ: Vládní finanční statistika, notifikace deficitu a dluhu za rok 2025 (říjen 2026). csu.gov.cz
  4. Národní rozpočtová rada: Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2026. rozpoctovarada.cz
  5. Národní rozpočtová rada: Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027, 8. 10. 2026. rozpoctovarada.cz
  6. PAQ Research, Centrum veřejných financí, IDEA CERGE-EI: Chytřejší daně, 2025. chytrejsidane.cz
  7. PAQ Research: Paušály i čtyřikrát vyšší než náklady. Reforma zdanění OSVČ, 2025. paqresearch.cz
  8. Mezinárodní měnový fond: Česká republika, závěrečné prohlášení mise podle článku IV, únor 2026. cnb.cz
  9. Centrum veřejných financí: Revize výdajů, leden 2026. centrumverejnychfinanci.cz
  10. PAQ Research: Kde ušetřit 100 miliard a nezničit stát, 2025. paqresearch.cz
  11. NERV: Návrhy na snížení výdajů a zvýšení příjmů, 2022. uv.gov.cz
  12. IDEA CERGE-EI (Münich, Smolka): Platy učitelů 2026, červen 2026. idea.cerge-ei.cz
  13. Správa železnic: studie proveditelnosti VRT (2024); NKÚ: kontrola přípravy VRT (2026). ekonomickydenik.cz
  14. ČSÚ: Výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP stagnují (2024). csu.gov.cz
  15. Ministerstvo financí: Hospodaření systému důchodového pojištění (příjmy 712,7 mld. Kč v roce 2025); výdaje na důchody 2026. mf.gov.cz
  16. CzechToll: výnos mýtného 2024 a 2025. czechtoll.cz
  17. BCG a Aspen Institute Central Europe: Budoucnost českého trhu práce, 2022. aspeninstitutece.org
  18. Eurostat: HDP na obyvatele v paritě kupní síly (EU = 100). ec.europa.eu
  19. Národní rozpočtová rada: Informační studie k dopadům důchodové reformy, 2025. rozpoctovarada.cz
  20. VŠB-TUO, IT4Innovations: Česká AI továrna (CZAI), 2026. it4i.cz
  21. Ministerstvo financí: Státní rozpočet 2026 v kostce. mf.gov.cz
  22. Svaz průmyslu a dopravy ČR a CETA: Analýza konsolidačních opatření, 2023. spcr.cz
  23. Ministerstvo průmyslu a obchodu: energetická dovozní závislost ČR 2014–2024 (oEnergetice, 2026). oenergetice.cz
  24. Euracoal: Czech Republic, struktura primárních energetických zdrojů 2022 (uhlí 32,3 %, ropa 22,7 %, plyn 15,2 %). euracoal.eu
  25. Eurostat: gov_10dd_edpt1 (saldo a dluh), nama_10_pc (HDP na obyvatele v PPS), nama_10_fte (průměrná mzda), prc_hicp_aind (inflace); staženo v říjnu 2026. ec.europa.eu

Česko má na to, aby v roce 2050 patřilo k nejúspěšnějším zemím Evropy. Nepomohou mu k tomu sliby, ale poctivá čísla, jasná pravidla a odvaha dělat i nepopulární rozhodnutí. Tento manifest je pracovní verze a podklad pro veřejnou debatu. Budeme ho dál zpřesňovat a uvítáme každou věcnou připomínku.

Vize 2050